Tri týdny na Novém Zélandu
Vyzvedáváme si auto a kupujeme varic
Home
První krucky u protinozcu
Vyzvedáváme si auto a kupujeme varic
Z Aucklandu na jih
Kolem MtTaranaki k Wellingtonu
Konecne na Jiznim ostrove
Po západním pobrezi k Pancake Rocks
U ledovcu
Labyrint a Milford Sound
Do Dunedinu
Otago Peninsula
Tucnáci
DOC a kempy
Muze se hodit
Odkazy
Severni ostrov - Photos
Taupo, Craters of the Moon, Orakei Korako - Photos
Wai-o-tapu - Photos
Tongariro Crossing - Photos
Jizni ostrov - Photos
Kontakt

Dlouha cesta k protinozcum se na nas podepsala opravdu dosti vyrazne. Spali jsme dlouho, velmi dlouho. Vzbudili jsme se neco kolem devate.
Po lehke snidani, kdy jsme zlikvidovali cokoladu z letadla, jsme se vydali pro rezervovane auto. Vyuzili jsme sluzeb MacDonalds Halligan Motors, coz je firmicka, ktera se krome prodeje novych automobilu zabyva i prodejem ojetin. A aby auta, zarazena do tohoto typu prodeje, nestala jen tak zbuhdarma na dvore, vyuzivaji je k pujcovani. Jejich webovou stranku jsme nasli nekde na internetu a jeste z domu jsme si u nich zarezervovali jedno auto. Byl to Chrysler Neon z roku 1996, samozrejme s automatickou prevodovkou.
Pri hledani vhodneho dopravniho prostredku, ktery by nas bezpecne a bez potizi provezl po obou ostrovech, jsme oslovili asi 40 pujcoven aut. Jejich nabidka se vice mene opakovala. Nejlevnejsi auta (v prumeru 35 novozelandskych dolaru za den) se pohybovala v kategorii tridverovych prtavych priblizovatek. Nakonec jsme nekde objevili vyse uvedenou "pujcovnu".
Auto jsme si tedy rezervovali po internetu, ktery se pri planovani nasi cesty ukazal vedle pruvodce Lonely Planet jako nepostradatelny pomocnik. Pri rezervaci bylo potreba dat k dispozici cislo bankovni karty, aby se mohla zaplatit zaloha na auto. Chvilku jsme si tento krok rozmysleli, prece jen to v sobe nese urcita rizika. Nakonec jsme toto riziko podstoupili. Pri rozhodovani hraly roli dve skutecnosti:
  1. Vsechny oslovene autopujcovny tento krok vyzadovaly - z toho jsme usoudili, ze to je naprosto bezne a pouzivane, takze je ani nenapadne, ze byste kartu nemeli.
  2. O Novem Zelandu se tvrdi, ze patri k nejbezpecnejsim mistum na Zemi, tak proc by zrovna nas nekdo chtel okrast. 

Cesta za autickem vedla podel jedne z nejhlavnejsich ulic Aucklandu. Po leve ruce jsme mijeli nejvysi kopec-MtEden, coz je ve skutecnosti vyhasla sopka.

mteden.jpg
Auckland - MtEden

Slunicko hralo, pomalu jsme zacinali litovat, ze jsme nevyrazili v kratasich, inu jeste jsme poradne nemeli v oku chovani pocasi na opacne polokouli. Taky uz se nam zdalo, ze jdeme nejak moc dlouho. A tak jsme na kazde krizovatce vytahli mapu a zkoumali, kde vlastne jsme. Nakonec jsme misto ocekavane pulhodiny putovali hodinu, ale autosalon jsme s uspechem nasli.
Cekaly tam na nas klice od auticka, kteremu jsme jeste doma zacali rikat Zabak. Kdo nevi proc, at se podiva na obrazek.
zabak.jpg
Chrysler Neon
Krome klicu na nas cekala pripravena smlouva, stacilo doplnit pouze císla ridicáku, pasu, doplatit zbytek a mohli jsme vyrazit. Auto melo automatickou prevodovku (aspon nebyl problém s radící pákou) a melo správne orientované pácky u volantu, tj. blinkr na levou ruku a sterace na pravou. Obvykle to u aut s volantem na pravé strane bývá presne naopak a to pak ubohý Evropan místo blinkru porád stírá a naopak. Z parkoviste se Tom správne zaradil na levou stranu vozovky a vyrazili jsme za nákupem potravin. To jsme taky zvládli a po mensím zmateném popojízdení na parkovisti jsme opatrne vyrazili k nasemu backpakeru pro batohy.

Zpátky v backpakeru jsme vyuzili toho, ze se jednalo o horolezecké útociste a zjistili jsme, kde se dá koupit plynová bomba na varení. A tak nás vzápetí cekala cesta do centra nejcentrovatejsího, na ulici Queens Road, coz je nejhlavnejsí ulice Aucklandu. Outdoorovy shop jsme nasli celkem bez potizi, problemem se spise ukazalo parkovani. Nakonec jsme nechali auto pohozene jen tak u chodniku, Olouse v nem, aby hlidala, a Tomas valil pro varic.